Klíčem k vítězství na virem je pak globální spolupráce, sdílení informací, prostředků, lékařských pomůcek i přístrojů. Než aby se každá země v panice snažila sehnat co největší množství testovacích sad nebo plicních ventilátorů, byla by efektivnější globální koordinace. Sdílení informací a prostředků umožňuje náskok a možnou záchranu: „To je velká výhoda lidí oproti virům. Koronavirus v Číně a koronavirus v USA si nemohou vyměnit tipy, jak nakazit lidi. Čína však může USA poskytnout mnoho cenných lekcí o koronaviru a o tom, jak se s ním vypořádat. To, co italský lékař zjistí v Milánu brzy ráno, by mohlo v Teheránu večer zachránit život. Pokud britská vláda váhá mezi různými přístupy, může získat rady od Korejců, kteří již před měsícem čelili podobným dilematům. K tomu bychom však potřebovali ducha globální spolupráce a důvěry.“ Právě ten však podle Harariho znatelně chybí, ač právě globální plán je v globalizovaném světě potřeba ze všeho nejvíc.
Celý text pak historik Yuval Noah Harari, autor bestsellerů Sapiens – Stručné dějiny lidstva, Homo Deus nebo 21 lekcí pro 21. století, uzavírá následujícím tvrzením: „Lidstvo si musí vybrat. Půjdeme po cestě nejednotnosti, nebo se vydáme cestou globální solidarity? Pokud se rozhodneme pro nejednotnost, krize se nejen prodlouží, ale v budoucnu pravděpodobně povede k ještě horším katastrofám. Zvolíme-li globální solidaritu, bude to vítězství nejen v boji proti koronaviru, ale také proti všem budoucím epidemiím a krizím, které by mohly lidstvo postihnout v 21. století.“
Žádné komentáře:
Okomentovat