Jakých dopadů pandemie koronaviru se obáváte?
Dopady budou samozřejmě nejrůznější, ale pokud se zaměřím na oblast, které se věnuji, očekávám zejména několikero „prozření“ ohledně práce a pracovního trhu. Projeví se dlouhodobě nízká výdělková úroveň neumožňující vytváření rozumných rezerv, na denní světlo vyjde švarcsystém a pseudo-freelancing (nečekaně možná i ve sférach, jako je kultura) nebo personální poddimenzovanost celé řady veřejných služeb. V oblasti zdravotní a sociální péče se v podstatě okamžitě projevily negativní dopady vysoké genderové segregace našeho pracovního trhu. Čtyři pětiny pracujících v tomto odvětví jsou ženy – ani před vypuknutím pandemie jich nebyl dostatek, a ihned po zavření škol nastal odliv velké části z nich do domácností. Byla bych ráda, kdyby to přitáhlo větší pozornost k ženské práci, placené i neplacené. Společenská hodnota velké části této práce není spojena s odpovídající hodnotou ekonomickou. Nedělám si ale velké iluze – koneckonců v obou světových válkách šla hodnota ženské práce také nahoru, a v poválečném období se vše vrátilo ke starým pořádkům.
Zavření škol, podobně jako očekávaná širší karanténa, má podle mě potenciál nabourat leckteré dosud obecně akceptované premisy. Najednou je možné ve formě home office vykonávat mnohem více práce než doposud. Školy budou donuceny otestovat některé formy distančního vzdělávání, a to de facto na všech úrovních. Je otázkou, co z nových možností bude skutečně fungovat a udrží se i po návratu do normálu. Byla bych ráda, kdybychom opustili modlu osobní přítomnosti, ušetřili čas i energii za nadbytečné cestování a získali větší volnost v nakládání se svým časem. Je ale potřeba mít na paměti, že flexibilní formy práce jsou dobrý sluha, ale zlý pán, a že s vítanou flexibilitou přichází i nevítaná fragmentarizace a odcizení, stejně jako další prohloubení prekarity. České i evropské pracovní právo by na to mělo reagovat.
Šárka Homfray, odborová právnička
Žádné komentáře:
Okomentovat