v otevřeném světě

Dnešní nová zkušenost ukazuje, do jaké míry blahodárná svoboda pohybu, otevření hranic a obrovský nárůst mobility v posledních dvou třech desetiletích, jaký Evropa dosud nepoznala (a proti nimž byly přesuny raně novověkých vojsk či obchodních lodí pouhou kapkou v moři), znamenají spolu se zvýšeným pohybem lidí a zboží také mobilitu a svobodu virů, bakterií a infekcí, proti kterým byl uzavřený svět chráněn. Otevřený svět se zřejmě dostal do epochy nového zdravotního režimu, v němž přestávají stačit systémy prevence, očkování a hygieny, na které si civilizovaná a medikalizovaná Evropa za poslední století zvykla. Ne proto, že by se objevilo něco kvalitativně nového – vždyť pandemie tu s námi byly po staletí –, ale naopak: vrátilo se cosi, čemu jsme jako civilizovaní a medikalizovaní Evropané odvykli, protože jsme po několik generací žili vlastně odříznuti sanitárním kordonem moderních státních hranic a politických systémů. Jen čas ale ukáže, zda nyní přijatá míra a podoba ochranných opatření byla příliš restriktivní, nedostatečná, nebo správně zvolená.

Daniela Tinková