Vůbec nejtěžší je být na výši myšlenkově. Jen málo jedinců v dané době to o sobě může prohlásit. Hlavním důkazem pro ně může být fakt, že jejich myšlenky ve společnosti zakořenily. Martin Heidegger, nejvlivnější filosof dvacátého století, napsal, že ví, že píše jen pro pár vyvolených. V tomto konstatování nebyla žádná pýcha, spíš povzdech nad tím, o jak izolovanou práci se jedná. Být originální je velmi nevděčné. Nejdřív na jeho dílo reagovali další filosofové, později intelektuálové, přesto jen málokdo ho skutečně pochopil. Útěchou v jeho osamělé činnosti mu mohlo být snad jen vědomí toho, že je citován.
Proč je dnes všechno jinak? Žijeme v plagiátorské době, kdy se lidé bez skrupulí vykrádají. Je to zjevný úpadek zvyklosti, že když někdo něco vlastního napíše, že ho ostatní citují. Nemyslím tím slova, byť zajímavá, jako spíš myšlenky. Jestliže napíšu něco, co je opravdu nečekané, odlišné, a pak si to přečtu u jiných, je to krádež. Stává se mi, že několik dní potom, když něco uvedu, si přečtu své myšlenky v článku na Aktuálně.cz nebo na iDNES.cz. Jasně, že mi mimořádně lichotí, že mě už roky vytěžuje např. blogerka roku iDNES.cz, místní celebrita, ale přesto si myslím, že citovat i v dnešní době je mravné, ba co víc, je to charakterní...
Deník spisovatele
Žádné komentáře:
Okomentovat