Jak globalizace "pomáhá" chudým zemím

Afrika se změnila. Kdysi jsem tam nacházela kulturu zcela odlišnou od té, kterou jsem do té doby znala. Viděla jsem, jak Afričané žijí, jak pracují, vyrábějí a barví látky, vydělávají kůži, tkají rohože. Viděla jsem jejich důmyslně postavené domy, zavlažovaná políčka. Líbilo se mi, jak je vše funkční a estetické. Navštívila jsem trhy, kde tehdy nebylo nic cizího a kde nebyly ani peníze, lidé měnili vlastní zboží za jiné. Líbila se mi příroda, stále ještě nedotčená, barvy, čistý vzduch. Byla to jiná civilizace. Pro mě byla překvapivá a obohacující. Samozřejmě jsem také viděla bídu, špínu, bezmocnost. Nebyla to idyla.

Řemesla se vytratila, pronikl sem vliv globalizace. Dívky se přestaly oblékat a česat po africku, začaly si narovnávat vlasy. Změnila se společnost navenek i její hodnoty.

Každá společnost si své hodnoty utváří na základě životních podmínek. Například u Dogonů, což je etnikum v Mali, v hornaté chudé krajině. Ti měli přesný harmonogram kdy zasít, sklízet, všichni se museli zapojit. Každý člověk měl svoji vlastní, neměnnou roli. Společnost to byla velmi konzervativní, ale také ochranitelská. Lidé v ní sice neměli mnoho osobní svobody, zato jistotu, že vše probíhá tak, jak má. Ve chvíli, kdy je řád narušen − například příchodem neznámého zboží či výrobků z plastu −, je práce místních řemeslníků nepotřebná a rovnováha se hroutí. Nehledě na změny klimatu, když neprší v dobu, kdy pršet má. Původní společnost se rozbije a nastává chaos.

Rozklad, který je dnes v Africe vidět, je tedy výsledkem globalizace, nebo ještě dřívějšího kolonialismu?

Vliv mělo obojí. Třeba v západní Africe byla půda veřejným majetkem a člověk, který z ní chtěl žít, ji musel nejdřív vyklestit, vyčistit, zavlažovat. Pěstoval plodiny, které potřeboval hlavně pro sebe. Kolonialisté na té půdě založili plantáže bavlny, podzemnice olejné, kakaa. Ale tamní půda je velmi choulostivá a plantáže vyžadovaly hnojivo, pesticidy. Kolonialisté se také postarali o odbyt. Když však odešli, Afričané nemohli nic takového zajistit. Zemědělství chátralo, půda degradovala, plodiny ztratily kvalitu a hodnotu. A původní africké zemědělství už bylo minulostí. Odtud začátek dnešní závislosti na dovozu a globální ekonomice.

Problém je ještě horší, neboť americký farmář vypěstuje například bavlnu levnější a kvalitnější. Má lepší podmínky. Farmáři v Africe či Indii se paradoxně dostanou do situace, že čím větší úroda, tím větší ztráta. Výkupní cena plodin je tak nízká, že jim nezaplatí ani setbu. Zemědělci nemohou splácet dluhy, bankrotují nebo odcházejí do měst. V Indii jich mnoho každoročně spáchá sebevraždu. V globalizovaném světě se produkty nakupují tam, kde jsou kvalitní a zároveň nejlevnější, což je logika obchodu.

cestovatelka a novinářka Pavla Jazairiová