Na památku masakru v rokli Babí Jar v blízkosti Kyjeva vzniká na Ukrajině od roku 2016 obrovské muzeum, tzv. Pamětní centrum holocaustu Babij Jar (BYHMC). Jeho výstavba má stát sto milionů dolarů, otevřít by se mělo v roce 2023.
Uměleckým ředitelem byl jmenován kontroverzní režisér Ilja Chržanovski. „Lidé na Ukrajině toho moc o židovské kultuře nevědí,“ řekl serveru Jerusalem Post ruský režisér židovského původu. Podle něj Ukrajina nemá žádné významné muzeum holocaustu, ačkoliv v zemi během druhé světové války bylo zabito na 1,5 milionu Židů.
Návštěvníkům chce přiblížit hrozivou zkušenost holocaustu značně neobvyklou, interaktivní cestou. „Musíme najít řeč, kterou budeme schopni s nimi komunikovat,“ je přesvědčen Chržanovski. Podle bývalého hlavního historika centra, Karla Berkhoffa, by je Chržanovski rád viděl v rolích „obětí, spolupracovníků, nacistů či válečných vězňů, kteří pálili mrtvoly“.
Podle Chržanovskiho vize by návštěvníci vyplnili dotazník a psychologické testy. Po jejich analýze by počítačový algoritmus přisoudil danému jedinci jeho roli. „Slepí průvodci“ by jej poté odvedli do zatemněných chodeb. K dispozici bude mít brýle pro virtuální realitu, které zprostředkují, jaké to je být obětí nacistické zvůle či naopak tím, kdo zločin vykonává, uvádí list The New York Times.
Pomoci má i použití tzv. deep fake technologie, doposud převážně používané v YouTube videích či v pornoprůmyslu. Ta umožňuje nahradit tvář jednoho člověka obličejem jiného. Tváře návštěvníků budou promítnuty do tváří postav scén z holocaustu.
Samotný Chržanovski říká, že jeho koncepty jsou návrhy k diskuzi, nikoliv finální plány výstavy. Chce jimi prozkoumat jednotlivé morální volby. Prohlašuje, že „nebyl to jen zlý Hitler nebo zlý Stalin,“ kteří stáli za masovými vraždami v Evropě. „Byli za nimi lidé, kteří je vykonávali,“ tvrdí Chržanovski s tím, že témata jako utrpení a záchrana jiných jsou zvláště relevantní v dnešní koronavirové době.
Times of Israel připomíná, že většina hlavních muzeí holocaustu odrazuje nebo zakazují návštěvníkům, aby hráli jakékoliv role, které by mohly připomínat dění v koncentračních táborech. V roce 2015 osvětimské muzeum sklidilo od Židů z celého světa ostrou kritiku jen za to, že během vln vedra jeho zaměstnanci sprchovali turisty. Podle uražených Židů to vypadalo jako povinné sprchy, které oběti nacistické mašinérie smrti musely podstoupit před vstupem do plynových komor.
iDnes
Žádné komentáře:
Okomentovat