malai

Slovenka Zuzana Gombošová vynalezla cirkulární způsob výroby přírodního materiálu, jehož bází je v průmyslu nevyužitelná odpadová kokosová voda. Při zpracování zralých kokosů se vylévá, čímž způsobuje zakyselení půdy a vody. Výroba malai přijímá tuto vodu jako jednu z klíčových složek celého procesu, a tak je v praxi malai skvělým příkladem fungování cirkulárního hospodaření, kde je pro jednoho odpad, pro druhého poklad.

Že v kokosové vodě může vzniknout bakteriální celulóza, je známá věc na Filipínách – dělají z ní místní dezert podobný želé v cukrovém sirupu.

Acetobacter xylinum dokáže ve vodě z hnědých kokosů za dvanáct dnů a ideálních podmínek v tzv. „feederu“ vyprodukovat celulózu, do které pak Zuzana a její partner Susmith přidávají rostlinná vlákna (banán, sisal, konopí), přírodní barviva a další složky.

Pláty, které vzniknou v požadované barvě a tloušťce, schnou několik dalších dnů až týdnů.

Vypadají organicky a elegantně a po skončení životního cyklu se v kompostu rozloží za tři až čtyři měsíce. Tašky, peněženky, boty a další hezké výrobky je možné si pořídit přes zlínské studio Playbag nebo pražskou značku Leeda. Na zakázku z něj šije designérka Lucie Trejtnarová. Brzy budou k zakoupení i ručně dělané zápisníky z chráněné dílny LemniArt. Potenciál malai se dá využít i ve výrobě nábytkářského čalounění, doposud jej vyzkoušela třeba značka Ton.

Již po dvouleté evoluci se malai ukázal jako fenomenální: silný, flexibilní, prodyšný, voděodolný, recyklovatelný, přirozeně rozložitelný, etický, udržitelný materiál. 

Lucia Lenická