Souvislost mezi složením střevní flóry a neuropsychiatrickými chorobami popisuje víc odborných prací. Nejvíc se v nich mluví o autismu, Parkinsonově a Alzheimerově chorobě, ale i roztroušené skleróze či depresích, s nimiž se potýká 300 milionů lidí po celém světě.
Střeva a jejich nervový systém lékaři někdy označují jako „druhý mozek“. Bylo i zjištěno, že střevní bakterie produkují serotonin, který přenáší nervové vzruchy a jeho nedostatek způsobuje třeba výkyvy nálad a podrážděnost. Stejně tak téměř polovina dopaminu v těle, který je také neuropřenašeč, vzniká ve střevech. Poškození těchto drah se spojuje se vznikem Parkinsonovy choroby.
Bakterie rozkládají potravu či chrání výstelku střeva, a tím ovlivňují i imunitu, protože jejich přítomnost ji nutí neustále reagovat. Jakákoli změna, ať už kvůli dietě či antibiotikům, vede k potížím.
„Zvyšuje se průchodnost střevní stěny, množství toxinů, množství ukládaného tuku a další,“ doplňuje Anders.
Vědci proto zkoumají, jak změny ve střevě reakce imunity ovlivňují a jak je potom tělo vnímavé k zánětům, a to i takovým, jejichž příčina není jasná.
„Ukazuje se, že střevní bakterie zásadním způsobem ovlivňují, kým jsme na všech možných úrovních. Změny v bakteriálním složení jsou spojeny s rozvojem nejrůznějších nemocí, ať už je to obezita, diabetes, alergická onemocnění nebo u člověka i psychické choroby, zejména deprese,“ shrnuje Martin Schwarzer z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR.
Žádné komentáře:
Okomentovat