Koronavirus zostřil naši pozornost vůči částicím, fragmentům, stopám. Střetávají se tu logika hranic a možností kontroly, idea idealismu a univerzalismu. Až teď se lidé začínají zajímat o to, odkud jsou všechny ty balíčky z e-shopů a jestli nemohou být infikované. Bude to zřejmě nahrávat spíše izolacionismu než sounáležitosti, může to jen více otřást idealismem Evropské unie.
My teď máme možnost si to uvědomit a jsme v tom pomyslném očistci. Dostali jsme ránu, pořád to není rána rozhodující, jakou nám chystá environmentální krize, ale je to takové nakopnutí.
Naši komplexní realitu si často musíme zjednodušovat. Klasickým omylem evropské civilizace je zjednodušení na subjekt versus objekt, člověk versus jeho svět. Jako by byl člověk na vršku pomyslné evoluční pyramidy a vše sloužilo jeho předpokladům. Jako by byly zdroje nevyčerpatelné a materiály jen cirkulovaly v kapitalistickém cloudu, což nám zajišťuje luxus: třeba mít sezonní ovoce dostupné po celý rok, dovážet nejen avokádo z Indonésie, ale i cibuli z Nového Zélandu. Nebo možnost koupit si hned nový telefon, ve kterém je velké množství vzácných kovů získaných prací v rozvojových zemích za naprosto otřesných podmínek.
filosof Václav Janoščík
Žádné komentáře:
Okomentovat