Střeva můžou za štěstí i obezitu

Za civilizační choroby (např. alergie), ale i za vážné nemoci může mimo jiné vybíjení bakterií ve střevní mikroflóře. Té se dnes říká mikrobiom a jeho kondice i pestrost složení bakterií je o dost nižší než u našich předků. „Mohou za toiporody císařským řezem a hlavně nadužívání antibiotik, která vyvraždí nejen některé nepřátelské, ale i přátelské bakterie.“

V trávicím traktu máme půldruhého kilogramu mikroorganismů, více než tisíc druhů bakterií. Obsahuje víc než 100 milionů nervových buněk, tedy asi tolik, kolik jich je v míše. Sedmdesát procent naší imunity se skrývá ve střevech. Devadesát procent serotoninu, tedy hormonu štěstí, je ve střevech. Odtud se vysílají signály do mozku, abychom vůbec přežili. Například základní signál, že máme hlad. 

Myslel jsem, že ten signál jde ze žaludku...

Hlásí se komplet trávicí soustava. Bakterie vysílají řadu signálů, o nichž zatím víc nevíme, než víme. Dokážou dokonce vyvolávat chuť na určitý typ jídla. Některé jsou schopné ovlivňovat naše nálady. Takže termín druhý mozek si trávicí soustava plně zaslouží. Pokud se týče střevní mikroflóry, kterou dnes nazýváme mikrobiom, obsahuje přibližně 1013 bakterií (udává se minimálně 39 bilionů, tedy 39 000 miliard bakterií, což je o pár bilionů víc než všech našich buněk v těle). A změnou mikrobiomu jsme proto schopni ovlivnit chutě člověka. 

Udělejte si jednoduchý pokus. Zkuste měsíc konzumovat větší množství zeleniny. Troufám si říct, že pak budete zeleninu sám vyžadovat. Protože se změní váš mikrobiom. Signály ze střeva budou volat, ať je nakrmíte vlákninou. Máme výstupy z mnoha experimentů s laboratorními myšmi, jež poukazují na vliv mikrobiomu na chování. Používají se při tom dva typy myší – jedny jsou akčnější a tolik se nebojí, ty druhé jsou naopak plašší. Když u nich prohodíte mikrobiomy, prohodíte i jejich chování. Vědci to testovali např. v teráriu, do něhož dali skokánek, ze kterého myš musí skočit, aby se dostala k potravě.

Zatím se nedá cíleně ovlivnit, že budete mít větší chuť na špenát, ale dá se podle mě ovlivnit, že budete mít větší chuť na zeleninu. 

Jak?

Existuje skupina bakterií Prevotella. A ta je charakteristická pro lidi, kteří konzumují velké množství zeleniny. Do jejich mozku tyto bakterie vysílají signály, aby jedli zeleninu. Takže čím víc budete mít této bakterie, tím větší budete mít chuť na zeleninu. Jenže Prevotella není schválená jako probiotika, nemůžete ji tedy používat jako formu suplementace (přidávání do potravy). V dnešní době jsou schválené jen typické bakterie mléčného kvašení, to znamená laktobacily, bifidobakterie, dále některé streptokoky a enterokoky. Přitom ve střevě máme tisíc bakteriálních druhů. Když děláme analýzu mikrobiomu ze vzorků stolice, někteří lidé tam mají i 1200 druhů. Měli jsme ale také člověka se střevním zánětem, který dlouhodobě užíval silná antibiotika, a u něj jsme identifikovali pouze kolem stovky bakteriálních druhů. 

Platí: čím víc druhů bakterií, tím zdravější jedinec?

Tím je to lepší. Domorodci v Africe nebo Jižní Americe, kteří stále žijí primitivně, mají výrazně vyšší variabilitu mikrobiomu než obyvatelé západní moderní civilizace. A je to hlavně stravou. Máme menší příjem vlákniny, tedy ovoce a zeleniny. Menší variabilita bakterií v našem těle je zapříčiněná i zvýšenou hygienou, ale především používáním antibiotik. Proto je v dnešní době velmi důležitá například konzumace fermentovaných (kvašených) potravin – do střeva pak přijdou bakterie mléčného kvašení. Jedná se ve své podstatě o probiotické bakterie, které usnadňují trávení a dále příznivě působí na udržování rovnováhy mikrobiomu. Obecně bychom měli konzumovat víc čerstvé potraviny než ty trvanlivé. Dělal jsem například pokus s hamburgerem z jednoho řetězce – už ho mám pět let, a ještě se na něm neobjevila plíseň. To přece není normální... Na skutečně poctivém hamburgeru není nic špatného –mimo jiné je zdrojem kvalitní bílkoviny, vlákniny i probiotických látek. U fastfoodové stravy bychom ale prospěšnost našemu mikrobiomu hledali jen těžko. Proběhly studie, při nichž se dobrovolníci jeden den ve fastfoodu stravovali jen hamburgery, hranolky a kolou. Výsledek analýzy mikrobiomu byl alarmující. U všech se výrazně změnila jeho struktura, samozřejmě směrem k horšímu. Za jediný den! 

Proč škodí konzervanty? Vždyť od potravin přece chceme, aby nějakou dobu vydržely ve formě...

Malé množství konzervantů není problém. Jenže ony jsou dnes skoro ve všech potravinách. I v těch skladovaných v chladicích boxech. Konzervant zastavuje množení bakterií. To znamená, že takhle funguje i v našem těle – zastavuje množení bakterií v našem střevě, ale nejen těch špatných, i těch dobrých. Ty přátelské bakterie jsou bohužel obvykle méně odolné než ty potenciálně nebezpečné. Na jejich úkor se pak množí ty nepřátelské a můžou způsobit různé potíže, ať už jsou to průjmy, nebo chronické záněty. Velmi nás zajímá vliv potravin na naše přátelské bakterie. Udělali jsme například jednoduchý experiment – vzali jsme okurku vypěstovanou na zahrádce a druhou zakoupenou v supermarketu. Rozmixovali jsme je a do té kaše jsme přidali probiotické bakterie. Na té koupené okurce se bakterie množily stokrát méně než na té druhé. Musíme si prostě uvědomit, že nekrmíme jen své tělo, ale i svoje bakterie. Nejsem to „já“, ale „my“, jakkoliv to zní podivně. 

Dále jsme testovali vliv probiotik na zmírnění kocoviny po konzumaci alkoholu. Měli jsme k dispozici kalibrované alkoholtestery a zjistili jsme, že probiotika mohou poměrně zásadně redukovat dobu zbytkového alkoholu v dechu. Nicméně mě osobně hodně zajímají i psychobiotika. 

Co to je?

Poslední tři roky se intenzivně zkoumají probiotika, která mají benefity pro psychiku. Dokážou třeba snížit pocit úzkosti nebo napětí.

Každopádně probiotika produkují řadu látek, které přímo působí na nervový systém. Serotonin, hormon štěstí. Také gama-aminomáselnou kyselinu, jež se upravená používá v různých léčivech ke zklidnění. 

 Z analýzy mikrobiomu se dá poznat zdravotní stav člověka, ale vztah mikrobiomu a deprese zatím dostatečně popsaný není. Každopádně s určitou jistotou můžeme říct, že lidé trpící depresí mají sníženou rozmanitost bakteriálního společenství ve střevech.

Pokud se narodíte císařským řezem, pak od mládí nemáte správný mix bakterií ve střevě, přičemž obecně první tři roky našeho života jsou naprosto klíčové pro správné nastartování a nastavení imunitního systému. Proto na některých klinikách v Německu novorozenci pomažou hlavičku aspoň tamponem, na němž jsou bakterie z poševní sliznice jeho matky. Zní to asi všelijak, ale když dítě prochází porodní cestou, je v kontaktu s poševním sekretem i se zbytky stolice. Takto se předává základ mikrobiomu. U porodu císařským řezem tohle předání bakterií z maminky na dítě chybí. Dále do ovlivňování mikrobiomu vstupuje samozřejmě celá řada dalších faktorů, jako je prostředí, strava, pohybové aktivity a tak dále. Každopádně děti narozené císařským řezem mají mnohem horší startovací čáru do života a jsou principiálně předurčeny k celé řadě zdravotních problémů. 

Pokud užíváte paralen, pak do svého střevního mikrobiomu dodáváte účinnou látku paracetamol. Když si dáte dvě tři platíčka najednou, spolehlivě vás to zabije. Paracetamol je relativně šetrný pro žaludek, ale je silnou zátěží pro játra. Proto největší počet akutních jaterních selhání v Americe je způsoben předávkováním paracetamolem. 

A jakou roli v tom má střevní mikrobiom?

Bakterie ve střevě produkují odpadní molekulu p-kresol, což je toxická látka, která se odbourává v játrech úplně stejně jako paracetamol. Pokud váš střevní mikrobiom produkuje vyšší množství p-krezolu, dochází ke zvýšené zátěži jater. A přičtete-li si k tomu paracetamol, třeba i doporučenou dávku, může dojít k poškození jater. Protože ta už můžou být významně zatížena oním bakteriálním metabolitem. Paralen pak je poslední kapkou, aby játra řekla dost, už to nezvládáme. 

Nejhorší je dlouhodobé užívání antibiotik. Desetidenní léčba antibiotiky takovou paseku nenapáchá, mikrobiom má celkem dobrou regenerační schopnost. Ve střevě je spousta záhybů, kde jsou bakterie schopné přečkat a pak se obnovit. Jenže dlouhodobé užívání antibiotik vám vybije i zásobní zdroje bakterií. Při jednom výzkumu brali dobrovolníci trojkombinaci antibiotik používanou k léčbě žaludečních vředů. Tam už se mikrobiom změnil nevratně. Ani po čtyřech letech se nevrátil do původního stavu. Jak ve střevě, tak v dutině ústní. Udělali jsme více než šest tisíc analýz a to, že mají antibiotika devastující efekt na mikrobiom, se jednoznačně potvrdilo.Tito pacienti mají ve střevě mnohem méně druhů bakterií než lidé, kteří antibiotika neužívají. Nejčastěji je vymýcena převážná část bifidobakterií a laktobacilů. U seniorů tyto bakterie dokonce v řadě případů chybí úplně, přitom u zdravých novorozenců tvoří až 90 % veškeré střevní mikrobioty. 

U obézních lidí je hodně často výrazně posunut poměr dvou hlavních bakteriálních skupin. Ty tvoří až 90 % našeho mikrobiomu. Bakterie Firmicutes jsou energeticky výkonné. Z jídla vyždímají maximum. Jejich vyšší výskyt je žádoucí třeba u sportovců, protože mají větší výdej energie. To znamená, že i když budou přijímat hodně energie, zůstanou štíhlí. Když se ale nehýbete, výhodné tyhle bakterie nejsou, protože způsobují obezitu. Lidem bez pohybu se proto naopak víc hodí bakterie Bacteroidetes, které jsou schopné z potravy získat energie méně. Cílem je proto u obézních lidí snížit množství Firmicutes a zvýšit počet Bacteroidetes. Když vezmete mikrobiom obézního organismu a přenesete ho do štíhlého, začne tloustnout. A naopak. 

molekulární biolog RNDr. Petr Ryšávka