"démoni" ve stínu duše

Když pomineme buddhistickou filozofii, která nás nabádá, abychom se stali kámoši s nejhoršími částmi vlastní přirozenosti, i slavný psychoanalytik Carl Gustav Jung hojně publikoval o tématu takzvaného „stínu“. V Jungových očích stín ztělesňoval všechny části osobnosti, ke kterým máme odpor a kterými pohrdáme, a proto se je snažíme maskovat a utéct před nimi. Podobně jako opravdový stín i Jungův stín představuje onen temný odraz, který je s námi nedílně spjat a neustále nás pronásleduje. Svému stínu nemůžeme utéct nebo o něj přijít, protože zrcadlí nás samé.

Jedná se o krásnou metaforu, jelikož žádný stín nemůže existovat bez zdroje světla. Zbavit se stínu by vyžadovalo zbavit se i všeho světla prostupujícího váš život, a uvrhnout se tak do života v naprosté temnotě.

Jung chápal, že popírání našich stínů a všeho, co zahrnují, tedy světlé i stinné stránky, je příčinou většiny lidského utrpení. Dokonce tvrdil, že vnitrospolečenské i mezispolečenské násilí a války bývají vyústěním popírání našeho kolektivního stínu. Popírat nejhorší části naší osobnosti a vyhýbat se jim je součástí naší kultury. Vedeme válku sami proti sobě a odnášejí to ti nejzranitelnější a nejzoufalejší členové naší společnosti. Vměšováním se do problémů ostatních kultur a společností se snažíme odvést pozornost od svých vlastních problémů. Je to pořád ta samá písnička, jen se odehrává v daleko větším měřítku.

Jung zastával názor, že musíme integrovat svůj stín, a to tak, že se „vydáme vstříc“ temnotě. Tento proces obnáší uznat přítomnost našich temných stránek – našich nejhorších impulsů, toho, za co se nejvíce stydíme a z čeho máme největší strach – a jejich následovné přijetí. Přijmout, že tam jsou, ale s uctivým nesouhlasem.

Světlo nemůže existovat bez tmy. Stejně tak není možné si něčeho skutečně vážit a usilovat o dosažení velkých úspěchů, pokud nemáte strach z toho, že by to třeba nemuselo vyjít. Nemůžete toužit po skvělých vztazích, pokud nemáte hrůzu z toho, že byste o ně mohli přijít.

Buďte na své démony hodní a oni nakonec budou hodní na vás.

Mark Manson