sobota 31. října 2020

marketing nenávisti k sobě samým

Dnes už žádná korporace neprodá svůj výrobek jen tím, že vyzvedne veškeré jeho přednosti. Produkty jsme přehlceni a v jejich záplavě často jeden konkrétní přehlédneme. Výrobci to moc dobře vědí. Musejí tedy uplatnit nekompromisní psychologickou manipulaci a přesvědčit ženy, že jejich výrobek „potřebují“. Jak v trefné analýze kosmetického průmyslu napsala švédská blogerka a YouTuberka Jenny Mustard: „Nešťastná žena je utrácející žena.“ A z toho vycházejí marketingové strategie kosmetických značek napříč spektrem.

Jak to ale přesně aplikují? Je to jednoduché ‒ už minimálně tři generace žen vyrůstají a žijí v tom, že většina toho, co je na jejich těle přirozené, jim ve skutečnosti nelichotí, neodpovídá ideálu, někdy dokonce škodí zdraví. Když se zaposloucháte do hlasu mainstreamového marketingu, uslyšíte i následující: Přirozené stárnutí pleti je označováno za „poškození“ způsobené „stresem, volnými radikály, smogem a únavou“, případně „ztrátou elasticity pleti“, u vlasů „ztrátou pigmentu či kvality vlasového vlákna“. Všechno to zní až medicínsky a rozhodně jako něco, co si žádná z nás nepřeje, nebo snad ano? Nechceme být neelastické, bez pigmentu a poškozené vlivem okolního prostředí.

Proto je klíčovou složkou mnoha kosmetických sloganů je boj. Musíme bojovat proti vráskám, striím a celulitidě, vypadávání a šedivění vlasů, boj vedeme také s nežádoucím ochlupením, pigmentací, akné a dalšími „nedokonalostmi pleti“. Poznáváte všechny tyhle formulace? Mně jsou známé důvěrně.

Všechny nakupujeme a všechny něco potřebujeme, nakonec i zubní pasta je kosmetika. Při rozhodování by ale mělo hrát roli především zdraví a pohodlí. Z takovéhle perspektivy bych asi domů nepřinesla pálivý depilační krém, chemický koktejl zvaný drogerková barva na vlasy, voděodolnou řasenku ani pogumované, super-absorpční vložky, v nichž si koledujeme o zánět.

Nemusíme se zbavit všeho. Pojďme ale převzít zpět kontrolu nad tím, co opravdu potřebujeme a co si kvůli reklamě myslíme, že potřebujeme. Dávno chápu, že dokonalost je iluzorní a že kosmetické přípravky mě o deset let neomladí, ani „výrazně nezpomalí proces stárnutí“. Když ale stojím v drogerii, často jako by se mi všechny tyhle vědomosti na chvíli vypařily z hlavy. Nejsme dokonalé, určitě ne. Smějeme se a pláčeme, zmítají námi hormony, přibíráme a hubneme, rodíme, běháme, padáme, menstruujeme a pak jsme v přechodu, a tahle životní cesta nás proměňuje zevnitř i zvenčí. Můžeme zakrýt, co se nám nelíbí. Neměly bychom to ale dělat ze studu, pocitu povinnosti nebo snad z nenávisti k něčemu, co nám tak poctivě slouží: naše tělo.





Natália Antoňáková

Žádné komentáře:

Okomentovat

Zkoušky z lásky

Připadá mi to absolutně nemožné, ale buď se mi rozbilo vyhledávání, nebo jsem skutečně ještě nikdy nevyzval ke zrušení Vánoc. Tudíž je dost ...