Epidemie představuje především sociologický problém. Když dáme sociologická data z minulých 14 dní do modelu, velice přesně nám pak řekne, jak se bude epidemie vyvíjet. Výsledek bude odrazem toho, jak se lidé během těch uplynulých dvou týdnů chovali. Nesouvisí to jen s tím, jestli někdo něco nařizoval. Samotné zákazy totiž nic nezmění, důležité je lidské chování. A to lze přepočítat na nakažené v dalších týdnech.
Počítají vaše modely s nejčernějším scénářem, že se na konci října naplní kapacita nemocnic?
Znovu opakuji, že my neřešíme reprodukční číslo, ale díváme se, jak se lidé chovali posledních 14 dnů. A v minulých týdnech nevidíme nějakou zásadní změnu v chování, takže se shodneme s mechanistickým modelem ÚZIS. Lze říci, že situace je vážná. Nyní se čísla v modelech pohybují kolem 800 vážných případů na konci října. Proto jednoznačně podporujeme vládní opatření. Je to dupnutí na brzdu v poslední chvíli. Nejde ale jen o samotná opatření, ale hlavně o to, nakolik se s nimi lidé ztotožní. Když byly restrikce zavedeny na jaře, reprodukční číslo kleslo až na 0,5. V průběhu týdne čísla vždycky spadla na polovinu. Kdyby se to teď stalo, bylo by to skvělé. Jenže nyní o tom nelze ani snít. Situace v modelech nevypadá dobře.
Snížení či zvýšení počtů nakažených se projevuje se zpožděním. Vysvětlil byste proč?
Když vás někdo nakazí, za 6 nebo 7 dní budete mít symptomy. Pak budete dva dny přemýšlet, jestli je vám opravdu špatně, nebo ne. Teprve potom zavoláte lékaři, desátý den půjdete na test. Výsledek dostanete za 24 hodin a za nějakou dobu spadne do databáze. V databázi tak je svět, který byl před 12 dny.
matematik René Levínský z Centra pro modelování biologických a společenských procesů
Žádné komentáře:
Okomentovat