Vybírat můžete ze statisíců výborně nafocených exponátů. Jak se v tom všem ale orientovat? Je třeba si zejména říct, co vás nejvíc zajímá, jak hluboko do minulosti se chcete pustit, jestli preferujete díla výtvarná, architekturu, faunu, flóru, technologie… Není třeba se obávat, že by aplikace, s níž máte většinu muzeí světa v kapse, nebyla dostatečně intuitivní. Strach nahání jen kvantita, ve které je snadné se ztratit.
Dlužno poznamenat, že celá platforma Google Arts & Culture je nezisková a digitalizace, nafocení exponátů a sálů partnerských institucí je zdarma, a navíc ho provádějí pracovníci Google. Stejně tak je třeba říct, že jde jen o jednu z možností virtuálních prezentací – přehled on-line výstav najdete např. na webu eMuzeum.cz, vyčerpávající je pak seznam 75 nejlepších virtuálních muzejních tour na upgradedpoints.com.
Ale zpět ke Google – nabídka světových velikánů, jako jsou Louvre, Beaubourg, Tate, MoMA, Mumok, je zpracována do daného „globalizovaného“ mustru, jinými slovy divák dostane srozumitelný klíč k prohlídce velice podobných prostředí. Konkurenční výhodu mají ti, kteří vlastní nejslavnější umělce či díla světa, a ti, kteří opatří svá videa něčím navíc – kurátorským výkladem, setkáním s odborníky, cestou do minulosti nebo budoucnosti. Tato videa nicméně naleznete spíše na webových stránkách samotných institucí, podobně jako on-line prohlídku aktuální výstavou, kterou instituce pořádá.
Na Googlu A & C jsou většinou k vidění sbírkové a stálé expozice. Jak složité je ale v rámci on-line prezentace uchopit konceptuální dílo, které je z principu interaktivní a pracuje s přítomností diváka? Jak naložit s dílem vytvořeným in situ, pro konkrétní místo? Pokud nechcete „pouze“ znovu obdivovat lekníny, slunečnice, Tahiťanky a Warhola, není od věci trochu se zahloubat a proklikat k tomu, co z principu nemůže být v nabídce monsieur Googla.
Začít můžeme třeba v New Yorku, s populárním MoMA a jeho Virtual Views, tedy speciálními kurátorskými prohlídkami jednotlivých výstav. Mladší verze MoMA, PS1, videi na svých stránkách šetří, zato odkazů na tvorbu jednotlivých umělců najdete přes tři stovky. Přesuneme-li se např. do dynamického Berlína, stačí se podívat na Berlinartlink, zde najdete výčet vynikajících galerijních prostor, včetně skvělého Hamburger Bahnhof, které lze navštívit z centralizované stránky berlínských státních muzeí. Tady samozřejmě najdete další desítky výjimečných výtvarných institucí. Pokud by ani ty nestačily, pak na lze dohledat prostory zcela netradiční a naplánovat si do budoucna cestu za něčím výjimečným.
Další sousedé, tentokrát ve Vídni, kromě věhlasného MuMOKu nabízejí minimálně desítku nezávislých uměleckých prostor, jejichž virtuální prezentace sice za Googlem pokulhává, ale může být osvěžující ponořit se do videí současných umělců. Pokud vás stále táhne Paříž, ale nechcete trávit čas listováním stránkami Musée d´Orsay či Centre Pompidou, mrkněte se do pařížského „podsvětí“. Začít můžeme např. v Cent quatre /104, komunitním centru, které kromě výstav výtvarného umění nabízí i divadelní a taneční představení, lektorské programy pro děti a mnoho dalšího. Zajímavý je artists runspace s přiléhavým názvem Le Wonder, nebo podobně laděný DOC. Le 6B nabízí práce svých residentů, živý a doslova alternativní prostor pro komunitní život a tvorbu.
A jak jsme na tom doma? Velké instituce jako jsou Národní a Moravská galerie, Uměleckoprůmyslové museum a Národní muzeum, včetně Musea Kampa a dalších, které disponují stálou expozicí a sbírkami, najdete samozřejmě také na Google A & C. Galerie Rudolfinum svá videa prezentuje pomocí kanálu YouTube, podobně jako DOX – Centrum současného umění a Muzeum umění a designu Benešov, které tu zveřejňují např. on-line komentované prohlídky výstav.
Centrum pro současné umění Futura, humpolecká 8smička, pražská Trafo Gallery a mnohé další umělecké prostory video přenosy publikují většinou spíše přes Facebook a Instagram.
Heroine
Žádné komentáře:
Okomentovat