Již dnes označují pediatři nemoci, postižení a předčasná úmrtí dětí způsobená toxiny, nacházejícími se v životním prostředí, za „tichou pandemii“. Toto označení nese i studie, která byla pro začátek kampaně vyhotovena Baskutem Tuncakem, bývalým zvláštním zpravodajem o dopadech znečištění životního prostředí na lidská práva. Fakta, která právník a chemik sestavil mimo jiné na základě dat Světové zdravotnické organizace WHO, dětského fondu OSN Unicef a dalších organizací Spojených národů, jsou děsivá. Například 98 % dětí rozvojových a rozvíjejících zemí je vystaveno silnému znečištění ovzduší. Celosvětově proto v důsledku otráveného vzduchu ročně umírá 600.000 dětí. Celkem každoročně zemře v důsledku znečištěného životního prostředí 1,7 milionu dětí ve věku pod 5 let, zdůraznil Tuncak během představení studie v německém Osnabrücku. Po celém světě se rodí novorozenci s jedy v těle. Toxiny se vyskytují v mateřském mléce, ve vzduchu, v hračkách, nábytku, stavebních materiálech i oblečení.
Zdraví obzvlášť škodí těžké kovy jako olovo, rtuť nebo arzén a také pesticidy a ftaláty, které jsou obsaženy v umělých hmotách a dermatologických výrobcích. Podle Tuncaka má 800 milion dětí příliš vysoké hodnoty olova v krvi. Podle studie jsou negativním dopadům znečištění životního prostředí obzvlášť postiženy děti z chudých rodin.
Nebezpečné jsou kromě toho také perfluorované a polyfluoralkylové látky (PFAS), které se mimo jiné vyskytují v plastech, oblečení, barvách, potažených pánvích a obalech potravin. Navzdory vysokým ekologickým standardům tím jsou postiženy i děti v Německu. Ve vzorcích moči více než 95 % dětí a mladistvých v Německu bylo nalezeno 11 látek, pocházejících z umělých hmot. 20 % vzorků přesáhlo mezní hodnoty pro PFAS.
Žádné komentáře:
Okomentovat