Vánoce jinak

Podle zahraničních studií patří Vánoce a oslavy nového roku k rizikovým faktorům, co se týče úmrtnosti na srdeční onemocnění. Naznačují, že příčinou je emoční stres spojený se svátky a změna životního stylu v kombinaci s respiračními onemocněními, která jsou v zimě častější. Ze svátků jsme si tedy postupně vytvořili „stresovou“ zónu…

Mám za to, že takzvaná „sváteční pohoda“ je dnes vytvářená komerčním tlakem, často se nutíme do něčeho, co nám nejde. Jedna studie předpokládá, že zvýšená emoční náročnost, setkávání se s blízkými, nebo naopak absolutní samota (až 30 procent domácností má jen jednoho člena) vyvolává velmi silnou stresovou zátěž, která může vést ke spuštění procesů, jež mohou vést třeba i k infarktu myokardu nebo k selhání srdce nebo ke zhoršení základního onemocnění. 

Takový sváteční efekt?

Nazývá se to „holiday efekt“. K­ tomu přidejte, že lidé se v této době méně pohybují, konzumují více nezdravých potravin. V této oblasti se intenzivně zkoumá, zda na psychické zdraví nemá vliv druhové složení bakterií v našem zažívacím traktu, na což má zásadní vliv skladba potravy. Nepochybný je i dopad nedostatku světla, který o svátcích vrcholí a má efekt na náladu. A to už vůbec nemluvím o nemírné konzumaci alkoholu a kouření.

Na druhou stranu ale spisovatel Saint-Exupéry říkal, že svátky dávají životu řád a smysl, takže potřebujeme přechodové rituály, kdy něco končí a něco jiného může začít. Svátky jako takové mají obrovský smysl, nicméně problémem je, jakým způsobem je prožíváme. A na to má velký vliv komerční tlak prostředí a představy, na kterých lpíme.

O svátcích zůstává mnoho lidí samotných. Podle některých studií samota zabíjí víc než kouření a alkohol.

Samota je stresový faktor, na který reaguje i imunitní systém. Člověk je tvor společenský a obecně zvířata, která žijí ve skupině, mají daleko větší odolnost než osamělí jedinci. Lidé žijící v osamění jsou častěji a vážněji nemocní.

Harvardská studie, kterou jste zmínila, ukázala, že nejsilnějším faktorem, podle kterého lze predikovat zdraví u padesátiletých osob, není ani hladina cholesterolu, ani hladina krevního cukru, ale kvalita mezilidských vztahů. To, jak kvalitní vztahy máte v ­padesáti letech, se odrazí na vašem fyzickém zdraví.

Někdo si však svátky o samotě užívá, protože má konečně klid.

Jde o osobnostní nastavení. Samota ale není jeden pojem, rozlišujeme emoční a sociální samotu. Emoční znamená, že samotu skutečně prožíváte, což je třeba pro introverta o Vánocích v pohodě, extrovert však bude trpět jako pes. U sociální samoty však můžete být ve velké skupině lidí, tedy nebýt sociálně osamělí, ale můžete se cítit emočně osamělí.

Proč však lidé, kteří tvrdí, že je svátky stresují, za rok znovu podstupují stejný „armagedon“?

Je to sociální tlak nebo skupinový tlak. Ve chvíli, kdy ho komerční sféra začne vyvíjet, většina lidí na to reaguje. A přizpůsobí se. Maximálně 20 procent z nás odolá situačnímu tlaku.

Co tedy udělat, abychom příště odolali?

Musíte se obklopit lidmi, kteří to budou vnímat stejně. Pokud v tom zůstanete sama a jste slabá, podlehnete tomu. Je lépe nebojovat a jako ryba plout s proudem. A zadruhé je důležité posilování vnitřní odolnosti. Takže ve chvíli, kdy kolegové řeknou, jdeme do restaurace, nejdete, když nechcete. Tyto dva faktory se ukazují jako nejzásadnější.

Podle mě hraje roli i pocit viny, že člověk nemá tolik času na blízké, a snaží se tomu vyhovět a být s­ nimi intenzivně. Ostatně nám to přímo podsouvají některé reklamy, že je třeba se „vykoupit“.

psycholog Radim Ptáček a psychiatr Martin Anders