Bohužel, náš stát v současnosti funguje jako škola se špatným ředitelem a učitelé pouze drží krok a hubu. My, občané, jsme pak žáci, kteří jdou z objektivních důvodů do světa mnohem hůře připraveni a podle toho to celé také může dopadnout. Existují jen dvě možnosti jak z toho ven. Buď vyměníme ředitele a učitele, anebo budeme pilně studovat i po škole. Druhou možnost bychom měli dělat automaticky, ta první je pro přežití nezbytná.
Tahle úvaha je důležitá, protože z hlediska „pohledu do zpětného zrcátka“ stojíme v roce 1920. Tehdy byl svět vyčerpaný nejen 1. světovou válkou, ale také pandemií španělské chřipky. My se sice nepotýkáme s následky války a tolika mrtvými, ale pandemie koronaviru rovněž zasáhla všechny oblasti života bez výjimky. Nyní nás čeká to, s čím se museli vyrovnat naši předci. Po roce 1920 přišly „roaring twenties“, tedy bouřlivá dvacátá léta, během nichž svět zažil překotný rozvoj, o kterém se nám do té doby ani nesnilo. Základ tehdejšího rozvoje spočíval především v masové výrobě, vznikl mimo jiné kompletní automobilový, chemický či zábavní průmysl.
Je zjevné, že naše „roaring twenties“ budou technologické. Viděli jsme to už letos, ale to považujte spíše za „teaser“ pro další roky.
Masivní přechod retailu na internet ukazuje, že mimo online svět žádný obchodník nemá šanci přežít. Mnozí z nás budou samozřejmě nadále chodit do kamenných prodejen, mnozí v nich ale třeba půl roku vůbec nebyli a žijí, přičemž ušetřený čas mohou strávit daleko lépe a hodnotněji. Letos je to také poprvé, co můžu zodpovědně prohlásit, že neznám nikoho, kdo by pravidelně četl papírové noviny.
Samozřejmě můžete namítnout, že tady pořád jsou lidé, kteří koukají na klasickou televizi, čtou papírové časopisy a podobně. Máte nepochybně pravdu, tito lidé tu jsou a ještě dlouho budou. Jejich návyky ovšem už nepředstavují tak dobrý byznys a příležitost k zajímavému výdělku. Určitě si také všichni pamatujeme dobu, kdy jsme chodili do banky vyřídit kdejakou platbu či maličkost. Není to ostatně zase tak dlouho. Dnes už podstatná část těchto bankovních poboček zmizela; dojít si za přepážku sice pořád můžete, ale zase takové terno to není. Neexistuje v podstatě jediný důvod, proč byste dělali platbu u přepážky, když ji můžete udělat ze svého telefonu.
Mýlí se podle mě ti, kteří očekávají, že svět zpomalil, to samé lidé a ještě se nad sebou zamysleli. Možná dočasně, na chvíli, ale rozhodně nečekám konec konzumu a hromadný útěk do lesů. Troufám si dokonce tvrdit, že vývoj bude přesně opačný. Letecká doprava dostala obrovskou ránu, ale cestování čeká možná největší boom v historii. Podívejte se ostatně na vstup společnosti Airbnb na burzu, který její akcie zahájily obrovským růstem. Investoři zkrátka turistický boom vyhlížejí, což je dobré vodítko pro to, abychom jej očekávali také. Před nástupem koronaviru jsme také dokola poslouchali, že vlastnictví auta se stává přežitkem. Letošní rok ukázal pravý opak, hromadnou dopravou jsme prostě během epidemie jezdit nechtěli a na kole je v zimě frišno i Janu Čižinskému.
Budeme možná svědky přelomových inovací, které budou k životnímu prostředí mnohem šetrnější. Je jedno, jestli v energetice, nebo v automobilovém průmyslu. Každopádně představa české vlády, že Česko spasí projekt výstavby jaderných bloků na základě technologií ze 70. let minulého století, je nesmírně zábavná. Nic takového se samozřejmě nestane, jen to dobře dokumentuje výše zmiňovanou „zaostalost“.
Technologický rozvoj potáhne i mezinárodní situace, kdy nás čeká další „studená válka“. Závody ve zbrojení pouze nahradí závody v inovacích, přičemž náš „západní“ tábor má co dělat, aby s tím čínským držel krok. Pořádně nevíme, co mají Číňané za lubem, je však zřejmé, že nezadržitelně míří na pozici velmocenské jedničky. To by rádi stihli do roku 2049, kdy budou slavit 100 let existence Čínské lidové republiky. V tomto ohledu rozhodně doporučují přečíst si futuristickou trilogii od Liou Cch’-sina (Problém tří těles, Temný les a Vzpomínky na zemi). Ten je ve své zemi skutečnou celebritou, má blízko k současnému prezidentovi Si Ťin-pchingovi a jeho dílo se pohybuje na pomezí sci-fi, filozofie a sociologie. Liou Cch’-sin definuje teorii temného lesa, která se vztahuje k soupeření civilizací ve vesmíru a v jejímž rámci definuje několik axiomů takzvané kosmické sociologie.
Přežití je základní potřebou civilizace.
Civilizace neustále roste a rozšiřuje se, přičemž hmota ve vesmíru zůstává konstantní.
Tyto dva axiomy je samozřejmě možné vztáhnout i do současnosti, což třeba řada amerických autorů činí, aby pochopila čínské smýšlení o světě. Celá teorie temného lesa je o to zajímavější, že Liou Cch’-sin působí jako poradce řady předních čínských technologických společností a sám s oblibou hovoří o „technologické explozi“. Upozorňuje v ní na to, že lidstvu trvalo stovky tisíc let, než přešlo z doby kamenné do zemědělství, ale jen 200 let od parního stroje k éře informačních technologií. Čínský autor o technologiích hovoří jako o prostředku, který eliminuje konflikty a nerovnost mezi národy. Je to samozřejmě možné, ale osobně to považuji za velmi optimistickou představu. Historie nás nabádá k mnohem větší opatrnosti, s jistotou ovšem víme jen to, že závody ve vývoji a inovacích budou minimálně stejně intenzivní, jako bývaly závody ve zbrojení.
Samozřejmě i u nás vidíme řadu nadějných inovátorů a firem, ale jsou to jednotlivci, kteří uspěli navzdory prostředí – nikoliv díky němu. Tento poměr musíme co nejdříve obrátit. Modernizace se musí stát mantrou pro příští roky, na debaty o monstrózních kanálech, dostavbě zastaralých jaderných bloků či učňovském školství bychom měli okamžitě zapomenout. Nejsou perspektivní ani podstatné. Do současné neveselé situace jsme se dostali i proto, že věda u nás letos prohrála. To musíme pro příští roky změnit, vědu bychom měli podporovat v míře dosud nevídané. Namísto nekonečných diskusí o tom, kolik a kam nalijeme betonu, bychom měli hovořit o tom, jak zásadně reformovat školství, zdravotnictví, sociální systém. Základ máme pořád ještě slušný, byť zastaralý. Koronavirus nám ukázal cestu a nemusíme si nalhávat, že taková možnost se bude ještě opakovat.
Žádné komentáře:
Okomentovat