neděle 10. ledna 2021

po kůrovcové kalamitě

Předběžné závěry výzkumu Jiřího Hulcra z Floridské univerzity říkají, že je pro celý les nejlepší nechat kůrovcové dřevo na místě, napospas přirozenému rozpadu. Vlastníci lesů přitom na mnoha místech dál sází smrkové plantáže, které jsou ohrožené nejen lýkožroutem smrkovým, ale s postupující klimatickou změnou i novými škůdci a parazity.

v létě na třiceti šesti místech po celé Šumavě nalíčil Malaiseho pasti na chytání hmyzu, ze kterých posbíral 220 vzorků. „Jsou to takové síťované stany, ale brouci a mouchy je pořádně nevidí. Když do sítě narazí, začnou podle svého algoritmu přirozené lézt nahoru, kde je flaška, kam spadnou, a já si je z ní pak vyndám,“ popisuje vědec.

Základ výzkumu je postavený na tom, že pasti byly rozmístěné jen na dvou typech lokalit. První typ byl na pozůstatcích lesa po kůrovcové kalamitě, kde lesníci napadené dřevo pořezali a odvezli, tak jak se to standardně dělá. Druhý typ lokality byl v bezzásahové zóně, ze které se napadené dřevo neodvezlo, a místo toho se nechalo přirozenému rozkladu.





Deník N

Žádné komentáře:

Okomentovat

Zkoušky z lásky

Připadá mi to absolutně nemožné, ale buď se mi rozbilo vyhledávání, nebo jsem skutečně ještě nikdy nevyzval ke zrušení Vánoc. Tudíž je dost ...