Bez černý (Sambucus nigra L.)

Od starověku je bez ceněnou dřevinou pro své léčivé účinky. Farmaceuticky využívanou drogou jsou květy. Květy černého bezu jsou díky svým léčivým vlastnostem (snižují horečku, podporují pocení a celkově uvolňují) oblíbeným lékem při nachlazení.  Případně je lze použít i jako prostředek proti revmatu a neuralgickým bolestem. Bezová kůra má projímavé účinky.

Kůra má podobné léčebné účinky jako list, avšak silnější. Nejúčinnější částí rostliny je kořen; užíváme ho především k přípravě kloktadla. Květ černého bezu obsahuje glykosidy (např. sambunigrin ), organické kyseliny (kyselinu jablečnou, octovou a valerovou), třísloviny, flavonoidy (rutin, kvercetin). Zralý plod obsahuje anthokyanová barviva, organické kyseliny, pektin, vitaminy A, C, B1, B2, B6, B12, kyselinu pantotenovou a silici. Plody také obsahují alkaloidy sambucin a cholin, které patří mezi nejúčinnější látky proti skleróze. V bobulích bezu černého se nachází kvercetin-3- rutinosid. Přítomnost tohoto flavonoidu v ovocné šťávě lze využít k průkazu jejího falšování.

Bez dále obsahuje značné množství stopových prvků – vápník, železo, hořčík, měď, fosfor, zinek a spoustu dalších. Listy a nezralé plody obsahují kyanogenní glykosid sambunigrin, takže jsou mírně jedovaté. Proto plody před vnitřním užitím povaříme, syrové konzumujeme výjimečně a v malých dávkách. Obsahují totiž cholin, který se v organismu mění na acetylcholin, známou protirakovinnou a protisklerotickou látku. Plody bezu černého jsou vhodné i pro výrobu pálenky, neboť obsahují přes 7 % cukru a veliké množství aromatických látek, které propůjčují pálence zcela typické vlastnosti. Z plodů lze vyrobit i ovocné víno, mošty, čaje, sirupy a džusy. Šťáva je oblíbená v domácím léčitelství.

Plody – bezinky – se dosud hojně využívají, kmen a listy jsou však lehce jedovaté a mohou působit dráždivě. Doba sběru květu je v období května až června, plodu v srpnu až září.


David Zemánek
Výživový a potravinářský význam jedlých ovocných druhů čeledi Adoxaceae
(diplomová práce)