zákony rodiny

Každý z nás se někde narodí. Zákony naší rodiny nám zpočátku připadají "úplně normální", až do té doby, než zjistíme, že v jiných rodinách jsou ty zákony malinko jiné, jako bychom každý žili v nějaké cizí zemi, která má svá vlastní pravidla. V určitém věku začneme pochybovat a hledat svá vlastní pravidla. Bohužel se často stává, že jsou úplně jiná než ta, která nám byla vštěpována.

Láska podle mých hodnot nepotřebuje formality, nedá se zavřít do krabičky, nelze jí přistřihnout křídla. Láska buď je, anebo není.

Pokud člověk opravdu něco chce, tak to má.

Co bude zítra, ponechám zítřku, dnes jsem šťastná tak, jak žiju.

Mám pocit, že bojovat za to, co mám nebo nemám na talíři, je nesmysl! Každý má svoji cestu, každý potřebuje jinou energii, kterou z jídla získává, žije v jiných podmínkách, zabývá se jinými věcmi. Jídlo úzce souvisí s tím, co máme v mysli, neexistuje žádná správná výživa pro všechny, tak jako neexistuje jediná cesta k cíli.

Nemáte ráda omezení? Nemám, ale pořád dokola v sobě nějaká nacházím.

Zapomínáme se ptát, proč vlastně děláme věci, které považujeme za normální. Ve třech letech jsme se ptali proč, ale potom jsme se ptát přestali. Automaticky plníme příkazy, požadavky a přání druhých, dodržujeme rituály, které vymysleli druzí. Je tabu se ptát, co vlastně chci já sám.

Jsme si vědomy, že za to, jak se k nám muži chovají, jsme zodpovědné právě my, ženy! Je fajn si občas nastavit zrcadlo a podívat se do něj.

Dokonalost v mých představách je právě v nedokonalosti. V jedinečnosti každého z nás. Připadá mi, že jsme jako puzzle. Každý je jiný, a přitom tvoříme dokonalý celek!

Bára Seidlová