Ty, kdo jsi cítil v
tvářích zimní vítr
a viděl tvary mraků
sněhových
i vršky jilmů v
přimrazených hvězdách,
pro tebe jaro bude
dobou sklizně.
Ty, kdos sis četl knihu
jedinou
ve světle tmoucí tmy
a vytrval jsi
noc za nocí, když
Foibos chyběl nám,
tobě buď jaro trojnásobným
jitrem.
Ó, nebaž po vědění -
ač je nemám,
je moje píseň rodnou
sestrou tepla,
ó nebaž po vědění -
ač je nemám,
večer mi naslouchá. A
kdo se brání
myšlenkou na zahálku,
není líný...
Nejvíc bdí ten, komu
se zdá, že spí.
Žádné komentáře:
Okomentovat