emotivní výboje

Špatné věci se dějí lidem, kteří věnují příliš pozornosti a důvěry špatným lidem. Řešením není naštvat se na silné stránky a potlačit je, nýbrž naučit se lajnovat hraniční čáry, za kterými už začneme říkat NE, protože jinak ztratíme sami sebe; limity, jež znemožní negativním lidem, aby naše přednosti zneužívali ke své potěše. Tato dovednost nás naučí vyvarovat se vztahů, které nás, silné, oslabují.

Znakem negativních lidí je, že se mnohem více zajímají o boření než stavění. S negativními lidmi stavět nejde. Nalézají zrůdné potěšení ve vytváření dramat a komplikování různých neshod. Rádi se v nich pitvají, i když jde o jejich vlastní život. Musíme pochopit, že nestojí o návrh řešení. Tím by totiž přišli o svou hračku.                                

Když dojde k bource, bouřkové mraky neustále plují, zatímco hromosvody se tyčí na svém místě. To je užitečný vzorec pro život. Nenuťme své bouřící partnery, aby se jakkoli předepsaně chovali.

Dejme jim pouze najevo, že jsme nablízku a vždycky nablízku budeme. Pak už buďme jen trpěliví. Jako hromosvody. Být nablízku ovšem neznamená pasivně stát v koutě či čekat za dveřmi. Lidem v problémech pomáhá vybočovat z rutiny. Oživovat, co mají rádi. Připravit jim oblibené jídlo. Vzít je na představení, které chtěli tolik vidět. I kdyby stres měl odeznít jen na pár minut, Mrak se o to rychleji vyprší. Mnohdy se vyprší doslova, protože se v pozitivní situaci vypláče. Žádný Mrak neblýská nepřetržitě.

Být nablízku znamená připomínat druhému, že nikdy není a nebude ve své bouřce sám.

NIKDY si emotivní výboje druhých neberme osobně. Do nás práská blesk ne proto, že my bychom byli příčinou problému, ale naopak proto, že my jsme Hromosvod, že my znamenáme uvolnění problému. Mnoho vztahů zbytečně plane z hloupé vztahovačnosti. Brát si cizí výlev osobně. Nechápat, že druhý může být zlý, sotva se probudí, prostě proto, že mu po bezesné noci chybí energie, že je vyčerpaný, že říká NE i tam, kde si to i sám nepřeje. Že nám ubližuje i tehdy, když si zasloužíme opak - ocenit za trpělivost.

Každý člověk může dávat jen to, co sám má. Lidé, kteří v sobě momentálně nemají žádnou radost, nemohou ani žádnou rozdat - rozdávají jen smutek. Aby lidé, kteří v sobě mají smutek, rozdávali radost, musejí nejprve nějakou radost získat. Někde se potěšit. A od toho je nejbližší okolí.

FC ročník IV

mimořádné vydání magazínu FC

Dárkový speciál