Hygge - prostě šťastný způsob života - Meik Wiking

Jaký že to je ten recept na životní pohodu, kvalitu života a spokojenost, kterých si my Seveřané užíváme. Pro mnohé je to docela záhada, protože - kromě toho příšerného počasí - v celosvětovém měřítku Dánové podléhají jedněm z nejvyšších daňových sazeb. Zajímavé je, že sociální stát zde má širokou podporu. Tato podpora pramení z uvědomění, že sociální model proměňuje naše společné bohatství na blahobyt, na dobrý život. My neplatíme daně, my investujeme do naší společnosti. Pořizujeme si kvalitu života. Klíčem k porozumění vysoké míry pociťovaného štěstí je schopnost sociální péče omezit rizika, nejistoty a úzkost mezi obyvateli a zamezit jejich extrémní nespokojenosti. Nicméně nedávno mi došlo, že v dánském receptu na štěstí mohla být přehlédnuta jedna naprosto zásadní ingredience - hygge.

Čím nižší je teplota světelného zdroje, tím více je to hygge. Blesk fotoaparátu má kolem 5500 K, zářivky 5000 K, žárovkové lampy 3000 K a západ slunce, plameny hořícího dřeva a svíčky dosahují kolem 1800 J. Tohle je váš ideální hygge bod.

Osvětlit dobře místnost nestojí peníze - ale vyžaduje to kultivovanost. Poul Henningsen

V roce 1943 americký psycholog Abraham Maslow sestavil model zvaný pyramida lidských potřeb a teorii, že své potřeby musíme naplňovat od základu pyramidy směrem nahoru. Nejzákladnější potřeby jsou tělesné: jídlo, spánek a bezpečí. Pak přichází naše sociální potřeby - láska a sounáležitost. Bez pokrytí těchto potřeb nebudeme s to naplnit sebeúctu a seberealizaci.

Když dnes výzkumníci štěstí analyzují společný jmenovatel všech šťastlivců, bez výjimky se ukáže, že do jednoho prožívají smysluplné a pozitivní lidské vztahy. Studie také potvrzují, že když jedinci zažívají sociální izolaci, aktivují se v mozku oblasti spojené s fyzickou bolestí.

Vysoká úroveň osobní spokojenosti vede k lepším mezilidským vztahům. Pocit osobní pohody zvyšuje naši schopnost se společensky stýkat a pracovat na kvalitě sociálních kontaktů. Pokusy totiž ukázaly, že pozitivně naladění lidé projevují větší zájem o sociální aktivity.

Ve zkratce - při vychutnávání hygge se dokážeme ztotožnit s okamžikem, zastavíme na chvíli čas a vezmeme si z něj to nejlepší. Takový postoj je víc než cokoli jiného prosycen vděčností.

Vděčnost není jen "děkuji", když něco dostaneme. Je to uvědomování si, že žiju právě tady a teď, vážím si života a zaměřuji se na to, co mám, a ne na to, co nemám.

Nicméně mnohé studie dokazují, že schopnost přijímat a projevovat vděčnost má na spokojenost a štěstí přímý vliv.

Lidé se schopností projevovat vděk jsou nejen šťastnější, ale také méně materialističtí, jsou vstřícnější a dokážou více odpouštět.

V rámci jedné studie, které se účastnilo přes tisíc lidí, bylo některým z nich uloženo, aby si vedli deník vděčnosti. Každý týden si měli psát, za co byli vděční. Vyhodnocení ukázalo, že postoj vděčnosti má psychosomatický a následně i společenský přínos. Lidé uváděli, že cítili více pozitivních emocí jako například chuť do práce nebo radost, lépe spali, celkově byli zdravější a začali si více všímat situací, kde by mohli být prospěšní.

Výzkum také ukázal, že tito lidé se rychleji než ostatní dokážou zotavit z prožitých traumat a úspěšněji čelí doléhajícímu stresu. Mějme tedy každodenně na mysli, co činí náš život opravdu smysluplný.

Proto je třeba si pořád uvědomovat, že máme být za co vděční, že život je neustálá zmena a ustrnout ve vyježděných kolejích nám neprospěje.

S postojem vděčnosti jsou lidé více schopni nadledu a odstupu, lépe rozlišují opravdové hodnoty, váží si jich a už vůbec je nepovažují za samozřejmé.