Boj s drogami

O návyku se dlouhodobě předpokládalo, že má povahu učení. V rámci nových myšlenek boje mě proti mně drogám se v několika uplynulých letech molekulárním biologům podařilo shromáždit chemické důkazy, které tuto domněnku potvrzují.

Nejvíce překvapivých výsledků přinesly studie vztahů mezi kokainem a glutamátem, který je jedním z chemických nervových mediátorů, jež předávají informace mezi nervovými buňkami především v paměťových oblastech mozku. Například Stanislav R. Vorel se svými spolupracovníky z Albert Einstein College of Medicine zjistili, že elektrické dráždění hipokampu, který je ústřední paměťovou strukturou mozku bohatou na glutamát, vyvolá u potkanů obnovení závislosti na kokain. Jiní badatelé popsali, že glutamát aktivuje nervové buňky produkující dopamin - nervový mediátor, který souvisí s pocitem odměny, je uznávan jako návyková cesta ovládaná nejen kokainem, ale i všemi ostatními drogami. Skutečnost, že glutamát je schopen ovlivnit funkci dopaminu, dokazuje, že mezi mozkovým okruhem navozujícím pocit uspokojení na jedné straně a okruhy učení a paměť na straně druhé existuje přímé spojení.

Glutamátové studie mohou paradoxně posílit staré vedlejší nefarmakologické metody: totiž psychoterapii. Jedním z nejslibnějších postupů je "odnaučovat lidi základům jejich návyků a učit je dělat v životě nové věci," říká proslulý molekulární biolog, odborník na drogovou závislost J. Nestler z University of Texas Southwestern Medical Center. Organizace Alcoholics Anonymous, která úspěšně pomáhá chronickým alkoholikům, používá podobných alternativních postupů.

American Scientist