Často se lidé ptají, jak mě podnikání změnilo.
Jenže já si myslím, že nikdo z nás se v podstatě nemění. Pouze hledá sám sebe,
a pokud jde za tím, co cítí jako správné, v průběhu času sám sebe stále více
nachází.
Na životě je krásné a drsné, že nikdo předem
neznáme jeho výsledek. Známe začátek, svou minulost, ale nevidíme do
budoucnosti. Netušíme, kolik času zbývá, a to považuji za naše požehnání.
Někteří lidé, kdyby věděli, že jim zbývá jen poslední den, přestali by se
snažit. A naopak kdyby věděli, že jim zbývá ještě spousta dní. A naopak kdyby
věděli, že jim zbývá ještě spousta dní, odkládání by své sny na později. Jen
když nevíme, kolik času ještě máme, přestáváme život marnit.
Hledal odpověď v přírodě. Tam se téma života a
smrti řeší déle než mezi lidmi. Tehdy jsem pochopil principy, jako Římskou říši
či katolickou církev. Viděl jsem, že tytéž principy platí pro dlouhodobé firmy,
a naopak chyběly v těch, které přežily jen krátce.
V celé přírodě funguje jeden základní zákon:
Buď se vyvíjíte, nebo zanikáte. Ani v podnikání nelze stát na místě. Kdo stojí,
ten couvá.
Firmy, které existovaly nebo existují delší
dobu, se změnou počítají. Jde o přesvědčení, že to, co dnes vím, mi navždy
postačí. Že se nepotřebuji víc učit, nikam dál posouvat. Že pokud jsem jednou
získal náskok, je mi souzen navždy.
Můžeme hodit míč, nebo vypustit ptáka na
svobodu. Není to totéž. Míč má předvídatelnou dráhu, letí přímo na zamýšlený
cíl, pták nemusí. Proto v přírodě hynou živočišné druhý, které nedokážou
předvídat změnu, byť by to měl být pohyb kořisti, například ptáka.
Všechna dnes dospělá zvířata vyrůstala jako
mláďata. Od narození se učila chápat změnu. A také všechny velké firmy
současnosti začínaly jako malé start-upy. Aby dlouhodobě přežily, učily se
myslet jako v přírodě. Pokládaly si, jako zvířata, nejen otázku: Jak můžeme konkurovat
ostatním?, ale hlavně: Jak dlouho jsme při stávajícím myšlení schopni vydržet?
Lidé jsou jako kočky. Všechny rády jedí ryby,
a přitom se bojí namočit si tlapky. Doufají, že sousto dostanou až pod nos, ale
tak příroda nefunguje. Člověk musí něco obětovat, ukázat, že svému projektu
opravdu věří, a to hlavně tím, že dokáže jednat, zejména když to vůbec není
příjemné.
Přiveďte ho na svět, nemarněte čas dlouhými
přípravami, beztak nepůjde o konečnou věří. Naopak se otevřete změně, hledejte
na produktu nedostatky a ptejte se trhu, co je možné vylepšit. Všechno Vám
pomůže rozvíjet se.
Kdo je připravený, není překvapený. Jestliže
známe slabiny trhu, slabiny doby nebo slabiny svoje, můžeme lépe odhadnout
všechna rizika a připravit se na ohrožení našeho plánu.
Jsem lepší, ne proto, že bych se změnil, jen
jsem se vyvinul v lepší verzi své osobnosti. Lépe jsem poznal své schopnosti,
skryté za nezkušeností. Všechno, co teď vím či umím, jsem postupem doby
načerpal, ale hlavní pro to byla moje ochota učit se, nebát se nových výzev a
užívat si odkrývání svého potenciálu. Není snadné, ale je úžasné překonávat své
strachy, dočasné limity, a zjistit, kam mohu vyrůst, byť začínám, tak jako
každá věž, u země.
Žádné komentáře:
Okomentovat