Zvláštní pohled filozofie spočívá v tom, že vás učí distanci. Hegel říkal: Chcete se naučit dobře svůj jazyk? Tak od něj musíte poodstoupit. Učte se řečtinu. Najednou totiž pochopíte strukturu vlastního jazyka. A právě tak to platí i o přemyšlení o současnosti. Jestli chcete odstup, přečtěte si třeba středověkého filozofa Tomáše Akvinského. Díky tomu si uvědomíte nesamozřejmost všeho, co vám přijde jako samozřejmé.
konkrétně znamená, že nás Hegel naučí přemýšlet?
Ukazuje například, jak moc je člověk zapuštěný ve svojí době. Že všichni myslíme spolu. Prostředí vás táhne a jste tak dobří, jak dobří jsou ostatní. Proto není náhoda, že se třeba v dějinách objeví naráz více myslitelů. V Aténách. V Římě. Nebo v Německu Hegel, Fichte, Schelling, Nietzsche… A funguje to i naopak, kazíme se spolu. Když profesor nadává, že studenti dnes nečtou, tak ve skutečnosti tím trpíme i my učitelé.
Co tím myslíte?
Často se pohoršujeme na tím, že typicky mladí lidé mají klipovitou pozornost – naprosto totéž je v akademii. Člověk má občas pocit, že filozofové čtou knihy. Na to je ale potřeba čas, vy přitom musíte dělat spoustu aktivit, takže čtete články nebo jejich části. Já třeba takhle při snaze obstát v akademickém prostředí jednoho dne zjistila, že jsem ztratila schopnost číst beletrii. Tak jsem si řekla, že tohle nejde, a snažím se mít neustále něco rozečteného. Zkrátka: rozptýlení je všudypřítomné a akademie vás od toho rozhodně neuchrání.
Taky mám pocit, že posluchači své vyučující trochu přeceňují. Sama jsem třeba nikdy nepřečetla Kritiku čistého rozumu od začátku do konce. A pak se taky přeceňuje čtení. Zlí jazykové o Alexandru Kojèvovi tvrdí, že přečetl výběrově sotva padesát stran Fenomenologie ducha – a na tom postavil skvělou interpretaci jejího autora Hegela. Takže nemějme iluze.
doktorka Tereza Matějčková
Žádné komentáře:
Okomentovat