Epidemiologové a další experti se domnívají, že dlouhodobě v zákrytu číhá vir, resp. nějaká mutace či bakterie zatím nespecifikované „infekce X“, která se dříve či později rozšíří po celém světě jako před více než sto lety takzvaná španělská chřipka – s potenciálně obdobně devastujícími účinky. Zlato ani rouška nepomohou. Španělská chřipka v letech 1918 až 1920 usmrtila kolem padesáti milionů lidí, i když některé odhady uvádějí i vyšší cifru. Zatím nelze vyloučit, že touto „infekcí X“ není právě se šířící nákaza koronavirem. To trhům pochopitelně na klidu nepřidává.
Nemusí však dojít na obdobu španělské chřipky, aby se burzy dostaly do paniky. Středně těžká až těžká pandemie, například chřipkového onemocnění, způsobí celosvětově škodu 570 miliard dolarů ročně, takže sebere 0,7 procenta ročního globálního ekonomického výkonu, plyne z odhadu Světové banky. Například šíření infekce SARS v letech 2002 a 2003 způsobilo škodu za 50 miliard dolarů. Infekce MERS, čili velbloudí chřipka, se sice původně objevila na Blízkém východě, ovšem v roce 2015 zvláště silně zasáhla Jižní Koreu a přiměla tamní centrální banku snížit úrokové sazby rekordně nízko, neboť těžce poznamenala turistický ruch v zemi a tamní maloobchodní tržby.
Lukáš Kovanda
Žádné komentáře:
Okomentovat