"karanténa"

Dnes se zavřely školy. Za pár dní se nejspíš zavřou i školky, protože do nich nebudou děti chodit. Pro mnohé je tato situace nepříjemným nuceným „domškoláctvím“ na zkoušku. Když odhlédneme od možných benefitů, že některé rodiny zjistí, jak je fajn být spolu, že se lidé dají v sousedství dohromady a budou si střídat děti tak, aby dospělí mohli pracovat. Že lidé ušetří benzín na dojíždění a peníze, které by utratili za různé atrakce. Že na některých zahrádkách, které byly dlouho opuštěné pro množství jiné práce jejich majitelů, se možná letos zazelená nějaká ta rostlinka dýně, rajčat nebo špenátu. Že svět sníží množství emisí vypouštěných do vzduchu (jen Čína od začátku roku kvůli zavřeným fabrikám snížila množství emisí o 25%, tedy ušetřila světu objem, který naše republika vypustí za celý rok)… Takže když odhlédnu od všech těchto pozitiv, chápu rozčarování a naštvání mnohých, a otázky, které vyvstávají. Že děti přijdou o týdny výuky- ale nezískají víc v těch týdnech svobody, prozkoumáváním světa na vlastní pěst? Že přijdeme o zisky v práci, o dovolenou – ale neušetříme víc tím, že na žádnou dovolenou letos nepoletíme a místo toho strávíme čas s rodinou hned teď? Třeba získáme trošku nadhled nad tím, jak ze sebe jako turisté každoročně necháme vytáhnout nehorázné sumy za trochu odpočinku. Třeba nám nebudou chybět výrobky ze zavřených čínských továren. (Potřebujete ještě pár plastových panenek a kousků levného oblečení, kterému se po dvou vypráních rozjedou švy?)

Nezjednodušujme ale, nenechme do toho vstupovat ironii a výsměch vůči těm, kteří to vnímají jinak. Je tu najednou nějaké nepohodlí a omezení, v naší době zjednodušování a nových a nových možností, kde jsme si odvykli od zákazů a zábran. Najednou je tady hrozba, že se budeme muset uskromnit a jednat s větší pokorou.

Já myslím, že je to pro nás dobrá příležitost uvědomit si, v čem všem nám ten náš společenský systém, tak, jak je nastaven, vlastně neslouží. Kolik čeho konzumujeme, aniž by nám to dělalo dobře, kolik děláme práce, která nikomu neslouží, abychom vydělali peníze, které hned zase utratíme za věci, které nepotřebujeme.

A taky si uvědomíme, co nám skutečně chybí. 

Mgr. Karolína Romášková