Váš partner neustále vypráví příběhy, kterými demonstruje vaši neschopnost. Když se začnete bránit, napadne vás, že nemáte smysl pro humor a přeháníte.
Za všechno můžete vy. Zanedlouho už musíte chodit po špičkách, aby náhodou zase nebylo něco špatně. Nakonec už je vaše vina i to, že on chlastá, protože jste mu přeci způsobili stres!
Zkazí vám radost. Ze všeho. A takhle je to každý den.
Všechno bylo špatně odjakživa. Váš partner si dokáže vést kompletní seznam všeho, co se vám kdy nepovedlo, včetně věcí, ze kterých vás viní neprávem. Samozřejmě je vždy připraven vytáhnout incident starý několik let, jenom proto, aby vám ho vmetl do tváře. Dokonce vám může vytknout i něco, co se stalo dříve, než jste se vůbec poznali, jenom proto, aby ilustroval vaši zkaženost.
Oponování
Partner nenaslouchá vašim argumentům a vše rozporuje. Ať řeknete cokoli, je to špatně. Může také odpovídat neustále ofenzivním NE a zabraňovat tak konstruktivní debatě.
Blokování
Tyran z ničeho nic dokáže utnout debatu a přechází na jiné téma. Často ukončuje rozhovor slovy jako „zmlkni“ a podobně.
Bagatelizování
Agresor znevažuje vaše problémy a nebere je vážně. Vysmívá se vašim emocím a trivializuje vaše pocity.
Popírání
Útočník popírá sliby, které v minulosti dal. Odmítá, že se některé konverzace odehrály a nebo si „nepamatuje“, co řekl.
Máte pocit, že ze vztahu neexistuje cesta?
Cítíte se zbytečná, prázdná, nechtěná?
Nebo…
Bojíte se, jak bude váš partner jednat v různých situacích?
Omlouváte se stále ostatním lidem za chování svého partnera?
Partner potom…
Popírá, že k události došlo.
Říká vám, že jste přecitlivělá nebo blázen.
Popisuje událost úplně odlišně od toho, jak si ji pamatujete vy.
Častou zbraní psychického teroru bývá právě nenápadné popichování, které se vlastně bojíš pojmenovat jako násilí. Jenže je potřeba rozlišovat, co je běžnou hádkou mezi partnery a co už je vědomé ponižování či dokonce zastrašování. Je běžné, že si partneři vyměňují názory, a to někdy dokonce i ostřeji než by v láskyplném vztahu mělo být. Ale problém nastává tehdy, pokud jde o opakované chování. A přitom to mohou být zdánlivě nevinné zmínky o tom, že doma není uklizeno nebo polévka je přesolená. Ale právě tyto drobné, dobře cílené zmínky dokáží možná víc než facka.
...Jenže pak se podobné řeči začaly stupňovat. Přišel domů a konstatoval, že doma je nepořádek. Což opravdu byl, takže jsem mu na to ani nemohla nic říct. Ale postupem času mi došlo, že by místo vět ‚Zase jsi zapomněla koupit prací prášek. Tady se už asi dlouho neuklízelo. Myla sis vůbec tento týden vlasy?‘ mohl říct něco milého nebo se nabídnout, že mi pomůže,“ vzpomíná...
Pasivní agresor se svými neúspěchy vypořádává po svém. Za všechno mohou ostatní. Policie, která mu dala pokutu, tramvaj, která měla zpoždění, zaměstnavatel, že mu nechce přidat, společnost, která ho zkrátka nechápe. A taky ty. On nikdy žádné chyby nedělá....
Žádné komentáře:
Okomentovat