Doba velí...

Jasně, ale abychom se snažili zachránit úplně každého, pak ad absurdum můžeme přestat jezdit auty, protože tam také hrozí, že se něco může stát. Co je to za život, když můžeme ven s rouškou na nejnutnější cesty, a jinak jen za zavřenýma dveřma žrát zásoby? To se dá zvládnout možná měsíc. Opatření musí mít konečné datum. Četl jsem o nějaké babičce v Itálii, která nesmí ani z pokoje, a umřít chce, protože pro ni takový život ztratil smysl. 

Strach z té nemoci od začátku nemám. Každý někdy onemocní, to už tak v životě chodí. Víc mi vadí represe a představa, že mě dá někdo do karantény a bude mě omezovat. Pak přišla příšernost v podobě roušky, kterou vnímám jako náhubek. Vnímám tam trochu biblickou paralelu, že v konci věků budou mít lidé na čele a na ruce znamení satana. Rouška je znamení satana, podobně jako byla hvězda u Židů. Ukazuje, že jsme stádečko a budeme dělat, co nám řeknou. Kdyby řekli, že nás zachrání, když budeme lézt po čtyřech, tak to budeme dělat? Jsem z toho rozpačitý a pranic se mi nelíbí ani vyděračské zásahy do svědomí, že člověk bez roušky může zabít babičku nebo dědečka. Nenadělám ale nic, jinak se vystavím pokutě a opovržení spoluobčanů. 

K současné situaci se dá vyjádřit různě. Můžeš udělat příšerný státotvorný blábol jako zpěvačka Lounová s nějakým chlapem, co tam rapuje. Naléhavý styl, mávání vlajek, refrén, že to nesmíš vzdát. Jako bychom byli ve válečném stavu. Další zpěvačka zpívá „nasaď si roušku, chráníš mě a já tebe“. Dá se to tak udělat a svézt se na vlně popularity. Nebo jestli to tak opravdu myslí? Mně to přijde takový svazácký. 

Tahle doba nahrává lidem, kteří neholdují neřestem. Být doma a nezlobit. Poprvé cítím nesounáležitost s lidmi. Vždycky jsem si hrozně vážil toho, že žiju v Čechách, kde existuje švejkovským způsobem oblíbená pasivní rezistence a zesměšňování. Dneska vidím domobrany a udávání, hodně lidí uvěřilo a stali se z nich koronisti. Jsem rozčarovaný. 

Nedávno večer jsem si pustil Plastiky a padla na mě chandra, že jsme taky zakázaní. Padlo na mě, že nehrajeme, že máme omezené sociální vazby, že jsem bez peněz. Občas taky potřebuju opravit nohu, která mě ku stáru zlobí docela dost, a toho se vzhledem k paralýze fungování všeho úplně děsím. Na druhou stranu ale vidím i pozitiva, třeba že se míň lítá. V omezování letecké dopravy jsem z hlediska životního prostředí hodně „grétista“. Je pro mě taky uklidňující, že se zmírňuje lidská rozežranost, která mi vadí. I když... četl jsem průzkum, že 48 % Čechů se situace finančně nedotkla. Asi úředníci, provozovatelé e-shopů, Rohlík a Košík... 

Lou Fanánek Hagen