Prosperují podle vás obecně malé obory, nebo spíše bojují o přežití?
Myslím, že prosperují obory, které jsou opravdu unikátní. To je i náš případ. Naše fakulta je unikátní jak svým zaměřením na rybářství a ochranu vod, tak zázemím. Máme k dispozici jedinečnou rybniční základnu, zázemí pro intenzivní chov ryb v recirkulačních systémech a v neposlední řadě nejmodernější biologické, chemické či toxikologické laboratorní vybavení na světové úrovni. Jsme jedineční uzavřeným chovem a reprodukcí takřka třiceti druhů sladkovodních ryb a korýšů. Máme úzké vazby na rybářskou veřejnost v ČR, Evropě a ve světě. A hlavně máme špičkové vědce. Pokud některé malé obory neprosperují, pak je třeba se ptát, proč tomu tak je. Není o ně zájem, nebo se na jejich podporu zapomnělo?
Souhlasíte, když se o některých oborech, často i z úst vrcholných představitelů státu, mluví jako o zbytečných?
Říct o nějakém oboru, že je zbytečný, by mělo mít dost dobrou oporu v tom, že vím, o čem mluvím. Když jsem začínal s raky, také se to řadě lidí zdálo zbytečné. Dnes se na naší fakultě touto problematikou rozpracovanou do širšího pohledu ekologie a ochrany vodního prostředí zabývá přes deset lidí a obor se rozvinul i na dalších univerzitách. Za dva roky u nás ve Vodňanech budeme hostit celosvětovou konferenci zaměřenou na raky. Takže i obor, který se může někomu zdát až směšný nebo zbytečný, může mít význam, ale je potřeba za ním vidět konkrétní naplnění. Na druhou stranu také může být zajímavě nazvaný obor, který se tváří důležitě, ale je obsahově prázdný.
Souvisí ochrana vod i s tím, že samo rybářství je významným znečišťovatelem?
Rybáři sice vnášejí do vody určité organické zatížení, ale není to až tak velký znečišťovatel jako například ostatní zemědělství či komunální odpad, které znečištění vod ovlivňují více. Dnes je rybářské hospodaření tak limitováno různými regulacemi, že ani k velkému znečišťování nemůže docházet. A protože nedochází ani k navýšení produkce z rybníkářství, hojně se dnes využívají uzavřené recirkulační systémy jen s mírným doplňováním vody.
Na fakultě máte několik patentů, například omega3kapra obohaceného o kyseliny, produkujete kaviár přátelský k jeseterům bez nutnosti jejich zabíjení. Nechystáte třeba raka „protektora“, který by hlídal čistotu vody?
Toho vlastně máme. Už tři roky využívá licenci na náš patent a spolupracuje s námi pivovar v Protivíně, kde se naši raci používají jako systém včasného varování před znečištěním vody používané pro výrobu piva. Používáme zde raky signální, kteří se dokáží dobře adaptovat na nové prostředí a tím pádem nedávají tolik falešných stresových reakcí. Navíc se, na rozdíl od raka říčního, nejedná o kriticky ohroženého živočicha. Raci se takto dají využít k testování kvality vody ve vodárnách a dalších zdrojích pitné vody. Tam se často používají jako bioindikátory pstruzi, rak ale zaznamená řádově mnohem nižší koncentrace znečištění.
Jakým způsobem raka pro monitoring vody využíváte?
Já často používám termín, že rak je živá chemická laboratoř. Navíc s velmi krátkou dobou analýzy. Rak dokáže v podstatě během několika vteřin zachytit ve vodě jakékoliv pachy, ať se jedná o potravu, nebo různé formy znečištění. Používáme systém monitoringu račího srdce, který nám vyhodnocuje reakce raků na změnu prostředí s ohledem na změnu jejich srdeční aktivity a chování. V současné době máme přijatý evropský patent, vylepšující tento neinvazivní způsob monitoringu tím, že celý systém je bezkontaktní. Čidlo zde nahrazuje infračervená kamera, která je umístěna nad akváriem nebo nádrží a rakovi pouze nalepíme reflexní pásku v oblasti srdce.
prof. Ing. Pavel Kozák, Ph.D., děkan Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
Žádné komentáře:
Okomentovat