Je lepší sůl s jodem, fluorem, nebo bez?
V Česku jako vnitrozemském státě byl již od historických dob nedostatek jodu ve stravě, který působil zdravotní problémy (hlavně nedostatečnou funkci štítné žlázy a tzv. kretenismus u dětí). Byla proto ustavena Komise pro řešení jodového deficitu, která zavedla obohacování soli jodem (dnes se obohacuje jodičnanem draselným, který je sice dražší, ale stálejší než původně používaný jodid draselný). Deficit se obohacováním kuchyňské soli podařilo odstranit. Proto je obohacování soli jodem prospěšné. Obohacování fluorem již není tak jednoznačně pozitivní, a proto již není tak časté.
Je lepší sůl mořská, nebo kamenná?
Pro mořskou sůl platí stejná legislativní pravidla jako pro sůl kamennou, tj. obsah chloridu sodného minimálně 98%. Obsah dalších minerálních látek je z hlediska výživového zanedbatelný. Mořská sůl má přirozený obsah jodu v rozmezí 0,5–5 mg/kg, což je podstatně méně než u jedlé soli obohacené jodem, a proto je používání obohacené jedlé soli výhodnější, protože ta musí obsahovat 27 mg jodu na kg soli.
Je himálajská sůl zázrak, nebo podvod?
Informace o skvělých účincích himálajské soli jsou mýtus a lidé, kteří mu věří, vydávají za tuto sůl zbytečně vysokou částku peněz. Himálajská sůl se netěží v Himálaji, ale v hlubinných dolech v Pákistánu, stejně jako sůl kamenná. Obsah chloridu sodného je prakticky stejný jako u běžných druhů solí. Minerální látky jiné než sodík jsou z hlediska výživového obsaženy v zanedbatelném množství. Jodem není obohacena. Vyšší obsah je pouze u železa, ale je otázka, jak je železo z himálajské soli využitelné.
Podle analýz ani ty nejdražší himálajské soli nedokážou v maximální denní porci pokrýt více než 3,7 % doporučené denní potřeby železa a 1 % vápníku nebo draslíku. Z hlediska ekologického představuje používání himálajské soli v Evropě velkou zátěž pro životní prostředí. Dalším rizikem může být i to, že se prodává hrubě drcená, a proto se před použitím mele – při použití plastových mlýnků přechází obroušený plast do soli, a tím i do pokrmu.
Jana Dostálová, profesorka Vysoké školy chemicko-technologické v oboru chemie a analýza potravin
Žádné komentáře:
Okomentovat