Premiér Andrej Babiš velmi často připomíná, že se jeho vláda chce z krize proinvestovat. Proto také navrhuje příští rok nalít rekordních 128 miliard korun do dopravy. Jenže v pozadí tohoto smělého plánu se zhmotňuje nová krize: v Česku se už 30 let neotevřel jediný kamenolom a do deseti let skončí až 60 procent těch stávajících. Obdobná krize se týká písků a štěrku. Podle odborníků tato ekonomická brzda už brzy stopne celý stavební byznys. A otevřít nová ložiska se stále nedaří.
„Pokud se nic nezmění, do deseti let tady máme rozsáhlou stavební surovinovou krizi,“ varuje Josef Godány, ložiskový geolog z České geologické služby. Jeho predikce dokládají konkrétní příklady. Třeba kopec Tlustec, ležící na Českolipsku. V historii tam těžba probíhala, pod povrchem leží jeden z nejkvalitnějších čedičů v Česku. „Přišli jsme s velmi šetrným projektem, chceme těžit za použití nejmodernějších technologií a bez zásahu do vrcholových partií. Přestože jsme dotčené obci nabídli velkorysou kompenzaci, náš záměr úřady bez výsledku projednávají už 13 let,“ říká Petr Houska, ředitel Kamenolomu Brniště.
Takřka stejný scénář se opakuje i jinde, třeba v Ševětíně na Českobudějovicku a na dalších místech. Není účelem tohoto textu zastávat se těžařské lobby. Je zřejmé, že nelze rezignovat na ochranu přírody kvůli jejímu byznysu, a je zajisté nutné každý záměr důkladně posoudit, než těžba nenávratně změní krajinu.
Petr Weikert
Žádné komentáře:
Okomentovat