Za zmínku stojí, že kromě bulvy jsou jedlé i její lehce nahořklé zelené listy s temně fialovými řapíky.
Pokud nejsou zvadlé, přidat je můžete za syrova do salátu nebo je oblanšírovat jako špenát. Zejména se k tomu hodí listy z řepy rychlené, která roste chráněná pod textilií a listy má krásně jemné, a ne tak tuhé.
Na pěstování nenáročná a skromná řepa obecná pochází z oblasti Středomoří a první zmínky o ní sahají až do doby 3000 let př. n. l. do staré Babylonie. Jako potrava i lék (zejména proti zažívacím nemocem a chudokrevnosti) se využívala i v antickém Římě.
Řepa bývá vzývána coby superportravina pro své blahodárné účinky na lidský organismus. Zlepšuje krevní oběh, snižuje krevní tlak, podporuje nervovou činnost i činnost žaludku a střev. Dále posiluje obranyschopnost organismu, potlačuje záněty, alergie a má i protirevmatické účinky.
Řepa je bohatým zdrojem vlákniny působící na peristaltiku střev a detoxifikaci organismu, vitaminu B9, manganu ovlivňujícího fungování nervového systému, draslíku, železa a vitaminu C , který patří mezi antioxidanty.
Řepa obsahuje barvivo betain, které brání kornatění tepen a podporuje činnost jater. Je to pigment, který řepě dodává její charakteristickou barvu. To proto se moč (a někdy i stolice) po požití řepy zabarví do růžova či červena.
Průzkumy ukazují, že pití vylisované řepové šťávy pomáhá otevřít drobné žilky vlásečnice, což zvyšuje přívod kyslíku do těla, které je pak aktivnější a má víc energie. Řepová šťáva tak tvoří nezřídka součást výživy atletů, kterým pomáhá okysličit svaly a přivést je k lepším výkonům.
Margit Slimáková radí oloupanou řepu nakrájet na tenké plátky, vyskládat ji na plech (plátky se klidně mohou překrývat jako u zapékaných brambor), zalít smetanou, posypat strouhaným parmazánem, osolit, opepřit a zapéct v troubě. Pokud navíc přidáte čerstvé bylinky (majoránka, oregano, tymián fungují skvěle) a parmezán nahradíte nějakých vyzrálejším kolegou, budete v sedmém nebi.
Žádné komentáře:
Okomentovat